Dýně
Na stopě blížícímu se podzimu…
Od srpna do podzimních říjnových dní začínají na zahradách vystavovat své zaoblené krásné tvary dýně všech druhů a velikostí. I samotný slavný detektiv Hercule Poirot se svého času pustil do této záliby, stejně jako činí fanoušci po celém světě. Jsou oblíbenou podzimní dekorací, předmětem pěstitelské vášně a pýchy… A v kuchyni z nich můžeme připravit spoustu vynikajících pokrmů. Na jeden z mnoha přinášíme inspiraci a s dozráváním dýní přibydou i další. :).
I v naší zahradě už sklízíme dýně i dýničky. A někdy to chce namasírovat si svaly! Pojďme se s nimi seznámit:
Oblíbená odrůdy:
Hokkaido – říká se jí dýně labužníků. Díky tenké slupce není třeba ji loupat a chutná po oříšcích… A aby nás ještě více nalákala (a možná i zmátla), neexistuje jen ta jasná oranžová barva… Kulinářské potěšení skýtá v mnoha podobách a je favoritem do polévek, na přílohy, k pečení i do dietních pokrmů.
- Green Hokkaido
Plazivá, krásně zelená dýně s jemně žlutou až oranžovou dužninou. Váha plodu je až do 2 kg. Má jemnou chuť a protože se dá dobře skladovat, je to v kuchyni velmi oblíbená dýně.
- Red Kuri
Je to plazivá dýně s široce kulatými oranžovými plody. Dobře se skladuje a plody mívají váhu přes 1 kg (až 1,5 kg). Dá se jíst i se slupkou a vnitřek má výtečnou chuť oříšků.
- Blue Kuri
Je to varianta dýně Hokkaido s šedomodrými plody o váze asi 1-2 kg. Má velmi jemnou chuť a lze ji skladovat až půl roku. Je odolnější vůči plísním a škůdcům.
- Fictor a Solor
Tahle plazivé odrůdy dýně Hokkaido mají drobnější převislé kulaté plody s jasně oranžovou barvou. Rychle dozrávají a dobře se skladují. Samozřejmě ale musíme myslet na to, že dýně se slabou jedlou slupkou obecně nevydrží dlouhé skladování.
A další oblíbenci:
- Máslová dýně
Má béžovou až nažloutlou slupku, oranžovou dužinu a tvar hrušky. Plody mají málo semen a dužnina chutí připomíná lískové oříšky. Mnozí milují i její lehkou máslovou konzistenci. Vzhledem k tomu, že neobsahuje alergeny a má hodně lehce stravitelné dužinu, je vhodná na přípravu příkrmů pro kojence. Hodí se i na grilování.
Chce se trochu odlišovat:
- Špagetová dýně: Spaghetti – Kürbis
Tahle plazivá dýně má dlouhé válcovité plody. Slupka je nejedlá. Ale uvnitř se skrývá to, po čem má dýně své jméno. Po tepelné úpravě se dužnina rozpadá na tenká vlákna připomínající špagety. které mohou být plnohodnotnou náhradou těstovin.
A z jiného dýňového „soudku“:
- Sweet Dumpling
Patří mezi drobnější zdobné dýně s oranžovou dužninou. Má sice nejedlou slupku, ale i s ní se dá vařit v páře a vydlabat. Ukrývá velmi dobrou, oříškovou chuť.
- Bischofsmütze
Působí velmi dekorativně – svým tvarem i barvou. Vypadá jako čepice sedící na šešulce hlavy a září barvami od červené až k bílé a zelené. Je zdobná, ale můžeme si na ní i pochutnat. Má oranžovou dužninu se sladkou chutí.
- Jack O’Lantern
Už podle jména je jasné, že tohle je ta dýně na podzimní svátky, ze které se vyrábí lucerna a vyřezává se do tvaru duchů a pitvorných obličejů. Má krásně oranžovo zlatou barvu a může vážit až 3 kg. Po sklizení se dá skladovat až 4 měsíce.
Kilo a kilo zdraví:
Ať už je některá z jedlých dýní kulatá, baňatá, obří nebo do dlaně, má obecně velmi nízkou energetickou hodnotu, protože je napěchovaná vodou. Příjemnou a nasládlou chuť jí propůjčují sacharidy. Naopak tuků a bílkovin obsahuje dužnina minimum. Na zdravé tuky jsou přeborníky semínka… Antioxidanty z dýně chrání naše buňky před poškozením volnými radikály a snižují riziko chronických onemocnění. Vláknina napomáhá zdravému trávení – jako prevence zažívacích obtíží i jako pomocník při redukční dietě. Najdeme tu i vitamíny A, E, C a i ty ze skupiny B. Selen nám pomáhá bojovat proti oxidačnímu stresu, který stojí za vznikem onemocnění srdce a cév. Beta karoten z dýně bojuje proti stárnutí kůže. Pomáhá také v boji se záněty a udržuje pokožku svěží. Vitamín A napomáhá růstu vlasů, vitamín C podporuje tvorbu kolagenu. Lutein je důležitý pro správnou funkci očí.
Kvůli vysokému obsahu draslíku by se konzumaci dýní měli vyvarovat lidé s ledvinovými obtížemi. A také prokázaní alergici, kteří mohou být citliví na některé odrůdy.
Dýňová semínka:
Hodí se pro víc než jen pro novou sadbu. Mají jemně ořechovou chuť a jsou velmi dobře stravitelná. Bývají oblíbenou a zdravou pochoutkou. Dají se jíst nejen samotná, ale lze je přidat do salátu, do moučníků, nebo do polévky. Prospívají zdraví podobně jako dužnina plodu, protože jsou plná minerálů a mastných kyselin. Obsahují zejména zinek, dále měď, železo, hořčík, fosfor, draslík i vápník. Na rozdíl od dužniny obsahují tuky, které naše tělo také potřebuje. Proto se ze semen lisuje olej, který má blahodárné využití v kosmetice, léčitelství i v kuchyni. Nejzdravější jsou dýňová semínka přírodní a neloupaná, která nejsou pražená a solená. Pomáhají ke zlepšení stavu vlasů, kůže a nehtů, dobře působí i na trávení a mužské zdraví – zejména na obtíže s prostatou.
Skladování dýní:
Dýně nesnáší vlhko a milují sucho. Pro uložení volíme suché a dobře větrané místo. Nejvhodnější je teplota 10 – 15 °C, ale i ve více než 20 °C mohou plody vydržet celou zimu. Rozložíme je na poličku tak, aby se navzájem nedotýkaly. Načatá a rozkrájená dýně vydrží bez problémů v ledničce klidně až 5 dní. Je třeba ji však pravidelně kontrolovat, zda neplesniví. Naporcovanou můžeme i zmrazit. Jen je třeba ji zabalit do potravinové fólie, aby na povrchu neosychala. Nejlepší ale je, když dýni spotřebujete co možná nejdříve.
A jak si na dýních nejlépe pochutnáme?
Nejčastěji se konzumuje dužina dýně. Jedlé jsou však i listy, semínka, vlákna kolem semínek a slupka. Pro přípravu pokrmů se nejčastěji využívají dýně odrůd hokkaido, máslová, špagetová a muškátová.
Jednou ze základních úprav dýně je pečení. Vcelku i na kousky. Dýně pak změkne a zároveň ztratí část vody. Cukry v ní při vyšších teplotách karamelizují, dýně se při tom zabarvuje, chuť získá na intenzitě a bude plnější. Stačí jen rozpůlit a vydlabat semínka s vlákny. Lze pak péct a plnit různými nádivkami. I dýňové kousky jsou výborné. Základem také je dýni dodat trochu oleje, másla, nebo třeba ghí. Jak kdo má rád. To aby se lépe uvolňovaly vitamíny a látky rozpustné v tucích. Pak doplníme její chuť pestrostí bylinek a koření podle zvoleného receptu. Skvěle si rozumí s česnekem, pepřem, tymiánem, bazalkou, rozmarýnem, majoránkou, oreganem, koriandrem, nebo dokonce i s lichořeřišnicí.
Další oblíbenou úpravou je pyré. To pak může být jako ideální základ pro polévky, omáčky, těsta a zahušťování. Pyré získáme rozmixováním dýně uvařené v tekutině – ve vodě pro neutrální základ a pro moučníky, ve vývaru pro slaná jídla. Aby pyré dobře chutnalo, je potřeba ho vždy dostatečně osolit.
S dýní lze čarovat v nespočtu tradičních receptů i báječných experimentů. Nabízí se pečení, vaření, mixování, polévky, kompoty, moučníky, grilování, šťávy, dušení se zeleninou, luštěninami i masem. (Dýně totiž při dušení jídlům dodá sladkost, plnost a částečně je i zahušťuje.)
A jak na speciální „špagetku?
Ta svému jménu dělá čest. Má typickou dužinu, která se po tepelné úpravě rozpadá na vlákna připomínající špagety.
Tím prvním je, že podélně rozpůlenou špagetovou dýni vydlabeme od semínek, vymažeme mastným podle našich preferencí a dáme řezem dolů na plech s pečicím papírem. Pečeme ve vyhřáté troubě při teplotě 180 °C asi 30 minut (podle velikosti i déle), dokud dýně nezměkne. Po upečení pak stačí dýni otočit a dužninu opatrně naškrábat vidličkou na vlákna. Získáme tak skvělý rostlinný špagetový základ pro další úpravu a pokrmy.
A co vy? Milujete dýně? Nebo si je necháte jen jako ozdobné krasavice u svých dveří? Nebojte se a dejte jim prostor i na talíři. Ať už je to tradiční polévka, nebo vás osloví něco nového.