Zelí
Hlávkové zelí pochází pravděpodobně z jižní Evropy pěstuje se a šlechtí už od antických dob. Pro Egypťany mívalo až božskou moc a například starověcí Římané znali dokonce 6 odrůd zelí. V dnešní době je samozřejmě odrůd už daleko více. Obvykle se dělí na rané, které má méně pevné hlávky a jsou výborné čerstvé do salátu a pozdní odrůdy, které se může sklízet až do listopadu. Hodí se ke kvašení a dlouhodobému skladování.
Rozdíl mezi červeným zelím a bílým je nejen v zabarvení ale také mimo jiné v chuti. Červené je červené díky barvivu antokyaninu. Je výraznější, aromatičtější, má méně vlákniny, více sacharidů a větší množství vitamínů a minerálů. Obsahuje například selen, který je důležitý pro imunitní systém. Bílé zase díky vysokému obsahu kyseliny listové napomáhá ke zvládání většího stresu a aktivuje výkon mozku. Látky, které obsahuje, zabraňují poškození nervů a zlepšují obranu proti Alzheimerově chorobě a demenci. Ale pozor. Léčivé účinky má zelí pouze v syrovém stavu či lehce podušené. Pro očistu organismu se pijí šťávy ze syrového zelí. Jejich chuť je ale velmi rázná, takže se odšťavňuje společně s další zeleninou, především mrkví a červenou řepou.
V kuchyni je zelí možné využít nejen syrové, na dušení a kysání, skvěle poslouží také jako obal na nejrůznější závitky.
Bílé i červené zelí je výborné také dušené. V této podobě má lepší stravitelnost a jde skvěle dohromady s jinými přílohami – ať už jsou masité, vege nebo veganské. Aby bylo dušené zelí ještě lepší, můžete do něj přidat nastrouhané jablko nebo karamelizovanou cibulku. Variant existuje nepočítaně.
Kysané nebo nakládané zelí se u nás tradičně připravuje z bílého hlávkového. Na rozdíl od syrového zelí je ale lépe stravitelné. Navíc v něm jsou bakterie mléčné kvašení, které jsou platnou posilou lidské střevní mikrobiom.
Velmi důležité bylo kysané zelí už pro naše předky, kteří na rozdíl od nás neměli během zimy možnost dát si čerstvou zeleninu, a ne všechny druhy zeleniny byly pro konzervaci vhodné. V našich zeměpisných šířkách se zelí vždycky dařilo a nakládání také není nijak složité. Nejčastěji se kysané zelí připravovalo metodou mléčného kvašení.
A jakou dobrůtku si ze zelí připravíte vy?
